Dalším osloveným bylo hnutí SPD - Svoboda a přímá demokracie. Stejně tak jako předchozím dotázaným jsme jim položili několik otázek, které vycházejí z naší kampaně Nová vize pro sociální služby. Z těchto odpovědí následně budeme tvořit přehled, jak se jednotlivé strany a hnutí vyjádřily k otázkám týkající se pracovních podmínek zaměstnankyň a zaměstnanců v sociálních službách. Zástupci stran a hnutí měli možnost odpovídat ve formě ANO/NE a v případě potřeby doplnit svoje odpovědi o hlubší vyjádření.
ALICE: Podpoříte uzákonění minimální délky dovolené 5 týdnů?
ALICE: Budete prosazovat navýšení mezd a platů v sociálním sektoru?
SPD: Plus budeme navrhovat a požadovat všem (neadministrativním) zaměstnancům sektoru sociálních služeb poskytnout nárokové benefity v podobě 6. týdnu dovolené a státem hrazené lázeňské a rehabilitační péče ve stanoveném rozsahu.
ALICE: Souhlasíte s tím, že sociální služby jsou podfinancované?
SPD: Jednoznačně ano. Celý systém financování je nastaven nesprávně. což každoročně vidíme ve chvíli, kdy v mnoha krajích docházejí rozpočtované prostředky na sociální služby zhruba v polovině roku. Dle našeho názoru musí mít hlavní, stoprocentní, odpovědnost za zajištění financování, kvality a dostupnosti sociálních služeb pro všechny občany stát resp. resortní ministerstvo práce a sociálních věcí.
Příslušné rozpočtové položky musí být významně navýšeny a vše musí probíhat jako klasický výkon přenesené působnosti státu na kraje resp. obce, tzn., že stát bude tyto služby jejich poskytovatelům, jedná-li se o subjekty veřejné správy, financovat v plné výši.
S tím samozřejmě souvisí i navýšení některých sociálních dávek, zejména pak příspěvku na péči pro osoby v 1. a 2. stupni závislosti v domácí péči. Tyto příspěvky jsou nyní katastrofálně nízké, nelze za ně žádné sociální služby prakticky pořídit. V loňském roce jsem novelou zákona navrhla jejich zvýšení, vláda k tomu, bohužel, zaujala negativní stanovisko.
ALICE: Dochází dle vás k nesouměrnému růstu mezd a platů v sociálních službách (kdy platy ve státních/veřejných sociálních službách rostou výrazně rychleji než mzdy v soukromém či neziskovém sektoru)?
SPD: Zde nelze odpovědět paušálně a plošně, v některých případech to může platit, ovšem známe i případy a oblasti, kde platí opak, tj. že v nestátních subjektech jsou mzdy vyšší, než v subjektech veřejné správy (státní správy resp. samosprávy).
Na první otázku: Souhlasíte s tím, že se sociální služby v ČR potýkají s nedostatkem zaměstnankyň a zaměstnanců? Odpovědělo SPD kladně a dále svou odpověď nerozvádělo.
ALICE: Jaké jsou vaše konkrétní plány na zlepšení podmínek v sociálním sektoru?
Problémů v oblasti sociálních služeb je celá řada. V prvé řadě jde o samotnou podobu organizace sociálních služeb coby důležité veřejné služby. Samozřejmě včetně otázky jejich systémového a dostatečného financování. Dále jde o otázku rovnocenné dostupnosti všech sociálních služeb pro všechny naše občany, které je potřebují, na celém území České republiky, od velkých měst po nejmenší obce.
Snad v prvé řadě jde o systém péče o zdravotně postižené osoby závislé na každodenní péči jiných osob, a to jak v pobytových zařízeních, tak – možná zejména – v domácí péči v souvislosti s, nejen finanční, (ne)dostupností pečovatelských, terénních a asistentských služeb a odlehčovacích služeb.
Velkým problémem je praktická absence plnohodnotného systému tzv. domácí péče, tedy vytvoření prostoru pro to, aby o seniora nebo o zdravotně postiženou osobu nezvládající základní životní potřeby mohl pečovat rodinný příslušník formou institucionalizované obdoby standardního zaměstnání po vzoru např. pěstounství - aby pobíral určitou odměnu, a aby se mu doba této péče započítávala do doby povinných odvodů sociálního pojištěn pro vznik nároku na starobní důchod.
Důležitým krokem by bylo i zvýšení kapacit středních a vysokých škol připravujících příslušné sociální pracovníky. A zapojení dobrovolníků do poskytování těchto služeb např. po nizozemském vzoru, tzn. např. z řad studentů či aktivních a zdravotně způsobilých seniorů na úrovni obcí a měst.
Podstatné je i dotažení legislativního nastavení tzv. zdravotně-sociálního pomezí, aby např. určité sociální služby mohli vykonávat a poskytovat i sociální pracovníci po absolutoriu zdravotnického kursu, nejenom přímo vystudovaní zdravotníci.
